Hlavním a největším centrem japonského nožířství je město Seki 関市, které leží v Prefektuře Gifu 岐阜県 v srdci Japonska.
Historie výroby nožů v Seki začala před více než 780 lety, v období Kamakura (1185 - 1333), kdy se do Seki přestěhoval kovář mečů z Kyushu jménem Motoshige a začal se zabývat výrobou samurajských mečů. K výrobě katan jsou zapotřebí čtyři materiály:
- Železo, ze které je katana vykovaná
- Matsuzumi - dřevěné uhlí, které slouží k rozžhavení pece a roztavení oceli
- Voda pro schlazení ukované katany
- Hlína, která se používá při tepelném zušlechtění a vytvoření vzoru na čepeli
Seki, obdařené všemi těmito přírodními poklady, se stalo ideálním místem pro rozkvět kovářství a vydobylo reputaci jednoho z nejuznávanějších center výroby mečů v celém Japonsku a množství kovářů se zde věnovalo své řemeslné vášni.
V roce 1876 však vláda vydala edikt, který zakázal nošení mečů na veřejnosti a poptávka po katanách tak drasticky poklesla. Kováři se tedy museli obrátit k výrobě nožů, malých mečů a nůžek, aby si uchovali své živobytí. To vedlo k přetvoření Seki z mečířského města do hlavního japonského centra pro výrobu kuchyňských nožů, které se zde vyrábějí dodnes.
